V oblasti tabletů se vyskytují tři hlavní větve operačních systémů, nejeden uživatel před koupí nového zařízení váhá, který je pro něj ten pravý. Ani jeden z nich není dokonalý, ale každý má své přednosti, které budou vyhovovat někomu jinému.
Začal bych s nejrozšířenějším systémem, Google Android. Jeho hlavní výhodou, ale zároveň i nevýhodou, je možnost nasadit takový systém do svého zařízení zdarma, případně s výhodami za minimální poplatek. Z toho vyplývá na jednu stranu výhoda v podobě existence mnoha aplikací, na systém s velkým zastoupením se vývojářům vyplatí programovat, ale zároveň je každý z mnoha a mnoha tabletů trochu jiný, každý musí mít po stránce ovladačů zařízení systém upravený výrobcem přímo pro sebe, mají různá rozlišení, s kterými musí vývojáři počítat, různé typy procesorů, grafických akcelerátorů. Tato situace nemůže u iOS nastat, operační systém používá pouze Apple na svůj vlastní hardware, neprodává ho nikomu dalšímu a bez větších problémů ho může perfektně odladit pro jeden velký a jeden malý tablet. Někde na polovině cesty jsou tablety s Windows 8.1, RT jako slepou vývojovou větev neuvažuji. Microsoft vyrábí Surface tak, jak si představuje tablet, má nad ním plnou kontrolu, to odpovídá modelu Applu. Zároveň ten samý systém poskytuje i dalším výrobcům k použití v jejich tabletech, nově dokonce zdarma, ale vyžaduje minimální parametry, jinak řečeno ví, jaké součástky jsou minimálně potřeba, aby měl uživatel ze systému optimální zážitek a nebyl zklamaný.
Dalším, v dnešní době dost podstatným bodem, je instalace aplikací. Apple jde cestou instalace pouze z obchodu. Pokud neuvažuji možnosti odemčení rušící záruku na tablet, zamezí tím instalaci mimo zdroj, nad kterým má plnou kontrolu. Může hlídat, jaké aplikace se do obchodu dostanou a jaké ne, příkladem může být problém internetových prohlížečů před několika lety, kdy Apple nechtěl uživatelům umožnit svobodnou volbu prohlížeče, místo toho se snažil zajistit, aby neměli důvod odcházet z výchozího Safari. Až pod nátlakem ustoupil a do App Store pustil Operu Mini. Vzhledem k rozsáhlé nabídce programů není toto omezení pro běženého uživatele limitující, i když může nastat situace podobná obchodu Nokie pro telefony se Symbianem, ten po několika letech od ukončení podpory systému jednoduše zrušili.
O to samé se ale pokusil Microsoft ve Windows RT a tvrdě narazil, protože jejich obchod s aplikacemi je proti tomu od Applu velmi malý a uživatelé naráželi na situaci, kdy ne, že si nemohli vybrat vhodnou aplikaci, oni ji dokonce ani nenašli ke stažení na jediném místě, odkud to bylo možné.
Naproti tomu Android má obchod Google Play s nepřeberným počtem aplikací a k tomu navíc umožňuje po povolení v nastavení instalaci z balíčků. Uživatel má větší svobodu, která nese pro programátory nepopulární fakt, že Android je mobilní operační systém, na kterém se nejvíce krade. Pokud je nějaká aplikace v obchodě pro iOS placená a uživatel ji chce používat, nezbývá mu, než zaplatit. Mnoho uživatelů Androidu tuto situaci řeší instalací ošetřeného balíčku staženého z internetu, který platbu nevyžaduje. Podobná situace nastává i na tabletech s Windows 8.1. Aplikace pro Modern UI se stahují z obchodu Microsoftu, ty pro desktopové prostředí instaluje uživatel z instalačních balíčků.
Android přišel jako otevřená platforma pro všechny výrobce ve všech cenových kategoriích, výrobci mají velkou volnost v úpravách systému pro vlastní zařízení, vytvářejí vlastní grafické nástavby a prostředí tabletů různých výrobců se stejnou verzí systému může vypadat zcela odlišně. Nejlevnější tablety s tímto systémem už stlačily cenu pod čtyřcifernou hranici, nejdražší atakují 20 000, cenu slušně vybaveného osobního počítače. Každý si vybere přesně takový produkt, jaký chce a jaký si může dovolit, nevýhodou je, že v tu chvíli není Google schopný postarat se o uživatele Androidu co do aktualizací systému, ty má na starost výrobce konkrétního tabletu a ten si s jejich vydáváním neláme hlavu. Častá je situace, kdy zákazník uvažuje, jestli pro něj bude tablet vhodný, zakoupí některý z levných modelů s OS Android okolo tisíce korun a aniž by to bylo pro jiného překvapivé, on zjistí, že se zasekává, výrobce jeho tablet nepodporuje a celkově si nekoupil to, co očekával. Vinu svádí na Google, ale ten za sekání a absenci starosti o zákazníka nemůže, za nízkou cenu nelze očekávat mnoho. Jenže zklamaný majitel si dražší tablet nekoupí. Toto se snaží společnost řešit řadou zařízení Nexus, která si nechávají vyrábět, prodávají je pod značkou Google a zaručují u nich určitý standard služeb a starosti o zákazníka, který by se dal očekávat.
Jestli něco lidé vyčítají tabletům společnosti Apple, tak pořizovací cenu. Ta je uměle udržovaná vysoko a vytváří určitý pocit lepšího zařízení. Jediná cesta, jak se dostat k iOS, je iPad, tím pádem zde nedochází k roztříštění mezi mnoho výrobců, nad všemi tablety má firma kontrolu, nevydá na trh nic, co nefunguje podle jejich představ. Zákazník má omezený výběr, většinou složený ze tří modelů. Větší a menší tablet z aktuální generace a levnější, starší o generaci, nebo o dvě, všechny v cenách vyšší středí třídy tabletů s Androidem a vyšší.
Tablety se systémem Microsoft Windows 8.1 delší dobu doplácely na vysokou pořizovací cenu systému. Aktuálně, jak jsem již zmínil, prosazuje americký gigant svůj systém nulovou cenou pro použití v malých tabletech. Princip rozšíření odpovídá Androidu, opět je na výběr z mnoha různých modelů v rozdílných cenových hladinách s tím rozdílem, že nejlevnější kousky lze pořídit za 3500 korun a nejdražší za více, než 20 000.